Okamžitě si vyhrazuji, že veškeré vědecké zázemí, spory a rozdíly v přístupech k genderlectu nechám mimo toto článek - existuje spousta studií, počínaje 70. lety. století dvacátého a v tomto ohledu v poslední době spíše domácích, takže do nuancí se můžete snadno ponořit sami Pro mě samotné vysvětlení rozdílů v komunikačním stylu mužů a žen, genderově souvisejících rysů komunikací a především klíčové rozdíly v motivech právě těchto sdělení Budu zde tedy mluvit výhradně o genderových charakteristikách, tzn. psychologické vlastnosti, získané především v procesu socializace a spojené s pohlavím (role muže a ženy, přenášená společností). Navzdory tomu, že existuje řada fyziologických vlastností, které zanechávají otisk v řeči, budu se podrobně věnovat získaným genderovým charakteristikám přenášeným a podporovaným společností. Navíc jsou mužské a ženské modely posuzovány právě v kontextu genderu, a není tedy vůbec nutné, aby muž měl mužský rodový lekt a žena ženský. V praxi to může být i naopak; jde jen o to, že sex a genderová korespondence je mnohem běžnější, začnu názorným příběhem. Manžel a manželka řídí auto. Na otázku své ženy: „Chceš se zastavit a dát si něco k pití?“, muž upřímně odpovídá: „Ne“ a jdou dál. Později se diví, že jeho žena byla nešťastná, že nepřestali, protože měla žízeň. Je nespokojený s „hrami“, protože ona mohla jednoduše říct O SVÉ touze. Ukáže se ale, že manželka není spokojená ani tak s tím, že nedostala, co chtěla, ale s tím, že její manžel neprojevil zájem, protože se o něj bála, příkladů může být spousta! „nelogického“ chování a podráždění z nepochopení skrytého smyslu v každodenním životě, a jak to vidím, zejména v životě rodinném, kde jsou role muže a ženy, stejně jako manžela a manželky, zahrnuty obzvláště jasně, a navyklá očekávání a motivy nám neumožňují porozumět opačnému „táboru“ (tzv. genderové stereotypy). Jednou z teorií je však teorie „dvou kultur“. Vzhledem k tomu, že socializace chlapců a dívek probíhá různými způsoby (výchova v různých „světech dívek a chlapců“, účast na „chlapeckých“ a „dívčích“ hrách ve skupinách stejného pohlaví), chlapci a dívky mají různé cíle. Pro chlapce JE TO PROSAZOVÁNÍ VLASTNÍHO STAVU a pro dívky NAVÁDÁNÍ VZTAHŮ, DOSAŽOVÁNÍ ZAČLENĚNÍ. Po zvládnutí své kultury s věkem muži a ženy vstupují do interkulturní komunikace, ale zároveň zpravidla hodnotí řečové chování svého partnera podle standardů své kultury. Právě tato chyba často vede k nedorozuměním a konfliktům. Identifikované rozdíly v mužském a ženském rodovém lektu jsou tedy následující: 1. Komunikační záměry, motivace (to, co se skrývá ZA slovy, tedy PROČ se účastníme komunikace AT. VŠECHNY) MužŽena· Konverzace je vyjednávání, ze kterého byste měli vyjít jako vítěz, když jste si upevnili své postavení v boji se svými partnery.· Konverzace je vyjednávání, během kterého byste měli poskytnout a obdržet podporu a souhlas a dosáhnout dohody. úspěšný rozhovor by měl být neosobní, věcný, odůvodněný a účelný. · Úspěšný rozhovor by měl být diskuzí o problémech se všemi detaily a detaily · Muž je veden touhou zachovat si nezávislost a svobodu je vedena touhou zachovat si intimitu a závislost · Muž nastoluje asymetrii zdůrazněním statusové nerovnosti svých partnerů · Žena nastoluje symetrii z důvodu zrovnoprávnění i původně odlišného postavení partnerů je stát se středem pozornosti, chlubit se svými úspěchy a schopnostmi · Účelem rozhovoru je navázat spojení,.